publikováno 10. května 2011
aneb jak ho vidí Eva Jedelská - Činkapi
Začnu od konce - jak se mu vlastně říká? Mezi woodcraftery a indiány je znám pod lesním jménem Soewah (Malá řeč), skauti mu říkají Kili. Není snadné ho zařadit do nějaké tábornické škatulky. On sám říká: "Mým vzorem byl vždy Ferda Mravenec, i když si už někdy připadám jako Brouk Pytlík."
Narozen v roce 1955 ve znamení Blíženců.
Po obnově Junáka se v červnu 1968 stává zakládajícím členem 1. skautského oddílu Stopaři Zábřeh, skládá skautský slib a velmi rychle je jmenován rádcem družiny Sov. Jedním z jeho nejsilnějších zážitků je zkouška "Tří orlích per" na táboře "U zlomené lípy" v roce 1970. Po zákazu Junáka pokračuje celé zábřežské skautské středisko dál v činnosti a s ním i všechny "tábornické" oddíly včetně Stopařů. V roce 1975 přebírá vedení oddílu Stopaři. V této nelehké době se snaží prosazovat skautské myšlenky a půjčuje "nedostupné" knihy a časopisy. Jeho tábornický oddíl se stává skutečně elitní skupinou. Každá družina má v týdnu vyhrazen jeden den na svoji schůzku (v oddíle je 4-5 družin) a mnozí hoši chodí na "návštěvu družin" i mimo den svých schůzek. Velké procento hochů má 100% účast, a to se konají i oddílové akce pravidelně 3x měsíčně. Vedení oddílu věnuje veškerý svůj volný čas.
V roce 1979 se objevují na táboře jeho oddílu první čtyři týpí, na která si hoši ušetřili sběrem papíru a železa. Je to ideový příklon k myšlenkám lesní moudrosti, která se v této době zákazů a omezení ukazuje jako schůdnější varianta pro oddílovou činnost. Ve stejném období je Kili hlavním organizátorem hudební soutěže tábornických oddílu "Porta Salko". Je také zakládajícím členem společenství ohnivců Midewiwinu, oddílů (kmenů), které pracují na základě woodcrafterských tradic. V roce 1982 je vysvěcen na prvního moravského šamana a získává lesní jméno Soewah (Malá řeč). V té době také získává svůj první zelený březový lístek.
Je vydavatelem samizdatu "Indiánské týpí", které je vydáno v nákladu úžasných 50 ks. Tato kniha vycházela z knihy "The indians tipi" od manželů Laubinových, překlad do češtiny od Čiksiky (Jiřího Macka) a Tarhy.
V roce 1984 se žení s Činkapi, náčelnicí kmene Tussilago. Stěhuje se do Prahy a pomáhá založit kmen Oswego, kde pracuje ve vedení.
Byl jedním z organizátorů Indiánské lesní školy (V.Břicháček, M.Čermák, J.Macek, V.M.Hulín).
Po obnovení Junáka pracuje ve středisku Tecumtha a několik let v redakční radě Skautingu.
V roce 2003 je zakládajícím členem občanského sdružení VeteranGreen, které se zaměřuje na celoroční práci rodin v duchu skautingu a woodcraftu. Jejím každoročním vyvrcholením je prázdninové táboření rodin v týpí.
Je spoluautorem oddílových historií Stopařů k 30., 35. a 40. výročí založení.
Má rád přírodu a tábořil v týpí snad v každém ročním období.
Je až neuvěřitelné, že svou pracovní profesí je přírodě na hony vzdálen. Vystudoval kybernetiku na ČVUT a pracuje jako vývojový technický pracovník. A tak se na jeho táborech objevila například i primitivní "krystalka" (radiopřijímač) vyrobený z několika součástek nalezených na černé skládce u lesa nedaleko tábora. Pro velký zájem bylo třeba sluchátko umístit do velké láhve od okurek, aby mohlo naráz poslouchat více zájemců.
Co říci duchaplného na závěr? Snad je to, že Soewah je plný optimismu a nadšení, které mu určitě ještě dlouho vydrží, a že o něm nejen v Midewiwinu, ale i v tom velkém společenství březových lístků ještě dlouho budeme slýchat.
Jerry
