publikováno 10. prosince 2015
Z deníku Miroslavy Šimarové - Bobřice
PŘÁTELSTVÍ ROZRŮZNĚNÝCH
Motto:
DOKUD ZE MĚ ŽIVOT NEVYPUKÁ BUDU USILOVAT O KRÁSU BYTÍ O PŘÁTELSTVÍ ROZRŮZNĚNÝCH
LESNÍ ŠKOLA POCHEŇ U ŠIROKÉ NIVY 1. až 10. SRPNA 1968
Do malé zapadlé vesničky Jesenického podhůří se sjelo třicet účastníků z celé republiky. Pocheň nás přivítala klidem, vůni a zelení lesů s průzračnou říčkou Opavou. Hned první noc nás přivítala pravá horská bouřka dunící a svítící zářivými blesky. Účastníci jsou různého věku i profesí, vedoucí klubů, raketových posádek, oddílů i jednotlivci. Hned v prvních hodinách vznikají nová přátelství. Toto je výsada lidí, kteří dovedou vnímat přírodu, vnímat krásu, radují se z rozkvetlé louky, trávy orosené stříbrnou rosou. Lidé, kteří si umí hrát, umí svá nová poznání předávat mladším. Chodíme do lesů, sdělujeme si poznatky z vedení klubů a oddílů. Vydáváme se na dvoudenní přechod Jeseníků přes Petrovy Kameny s výpravou za kamzíky a přespáním na lovecké chatě Josefínce. Lektoři jsou většinou mladí. Osmnáctiletý Břeťa Boháč z chlapeckého oddílu BVÚ. Student psychologie Allan Gintel, jeden z hlavních organizátorů později vzniklé Lipnické školy. Mirek Chupík guvernér Modré Stovky, Jožka Chvíla ze Ždánic. Vlastně všichni účastníci vypráví, nebo předvádí to, co umí včetně zajímavých večerních příběhů na dobrou noc. Příběhy umí nejlépe budoucí právník Franišek Rodr, vedoucí Deváté stovky dětský klubů. Hry v klubovně i venku Mirka-Bobřice. Pod vedením Mirka Pírka dostáváme všichni průkaz Klubu Jaroslava Foglara a seznamujeme se s jeho činností.
Ústřední postavou lesní školy je iniciátor raketových posádek a klubů v časopise ABC a Klubu mladých čtenářů nyní šéfredaktor časopisu Skauta-Junáka Jan ŠIMÁNĚ-GALÉN. Vzácný člověk, který umí motivovat, stmelit lidi v přátelství i pro další práci. Přednáší o iniciativě oceňování aktivních lidí Juniory-Březovými lístky. Zkrácený název tohoto malého vyznamenání JUN se později mění jen na Březové lístky. Trpělivě zapisuje povzbudivé věty všem do kronik a deníků. Jeden příklad:" Černou Bobřici už nikdo z Pochně nevypustí z mysli a srdce. Mlčky si vymínila, aby ji všichni považovali za sobě rovnou, za dítě v přátelství. A přece máš v sobě vznešenost královny mnoha bobrů, úspěšně budeš kralovat mikrokolektivům vzácné provincie moravské. Dík velký dík!" Na závěr u posledního táborového ohně po udílení Juniorů-Březových lístků, si všichni účastníci lesní školy zapisují do deníků a hlavně do svých srdcí MOTTO O PŘÁTELSTVÍ ROZRŮZNĚNÝCH.
Odjíždíme nadšeni s novou energií, aniž bychom tušili, že za pouhých jedenáct dnů 21.srpna 1968 nás nemile překvapí návštěva vojsk Varšavské smlouvy. Přátelství rozrůzněných se na čas ukrývá do ilegality, ale pokračuje až do nového století.
Z deníku M.ŠIMAROVÉ-BOBŘICE
