Březový lístek

Fotogalerie

Foglar vystudoval Veřejnou obchodní školu, byl zaměstnán jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. Když byly Foglarovi 4 roky, zemřel mu otec a od té doby žil Jaroslav Foglar jen s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhovali na Vinohrady. Roku 1920 Foglar na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglii. Do oddílu ještě několikrát přišli a prodávali losy Skautské loterie. Přitom si Foglar uhnal zápal plic a matka mu skauting zakázala. Jako třináctiletému (1920) mu vyšel literární pokus, báseň Měsíční noci.

Roku 1923 se vydával za staršího, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku. V roce 1924 vstoupil do 34. pražského oddílu Ohnivci. Jeho první povídka Vítězství vyšla časopisecky roku 1923.

V roce 1924 ukončil obchodní školu a byl zaměstnán jako úředník. O prázdninách roku 1925 vedl skautský tábor, při němž poprvé zavítal do "Sluneční zátoky" na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl sloučil se slavnou Dvojkou a Jestřáb přešel do jejího vedení jako rádce, po dvou letech se stal vůdcem oddílu. V tomto postavení působil plných šedesát let, tj. do roku 1987.
V roce 1934 byla Foglarovi vydána v nakladatelství Melantrich první kniha - Přístav volá (původní název "Modrý život Jiřího Dražana"). V roce 1935 přesvědčil nakladatelství Melantrich o své koncepci nového časopisu pro mládež a tak v červnu téhož roku vyšlo nulté číslo časopisu Malý hlasatel s odpovědným redaktorem dr. Mencákem. Brzy přišla změna názvu na Mladý hlasatel, Foglar zatím pracoval jako externí redaktor. 8. května 1937 vydal výzvu k zakládání Čtenářských klubů Mladého hlasatele a v létě téhož roku vyšlo první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana. V roce 1938 začal působit jako zaměstnanec propagačního oddělení Nakladatelství Melantrich. Od listopadu 1938 byl Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem pracovníkem redakce Mladého hlasatele, od 17. prosince v něm začal vycházet, dnes již legendární seriál-komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem.

Roku 1941 byl Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce redigoval Foglar časopis Junák, brzy však z něj pro názorové neshody o účelnosti čtenářských klubů přešel do vedení redakce časopisu Vpřed. První "foglarovské" číslo časopisu Vpřed (č. 18) vyšlo 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný-Bimba) a obnovilo ustavování čtenářských klubů chlapců a děvčat. Název Čtenářské kluby ovšem, jak je nutné s časovým odstupem zdůraznit, nevystihoval plný rozsah jejich smyslu. Ten jasně vyplývá z obsahu Slibu členů/členek klubů, který zněl: "Budu vždy čestným, poctivým člověkem, budu užitečným svému okolí a ochráncem slabších, nebudu nikdy používat hrubých a neslušných slov, nebudu lhát, vynasnažím se být rozvážným člověkem, který se nedá unést hněvem, neztratím nikdy náladu při neúspěchu klubu ani v nesnázích vlastních, v našem klubu budu snášenlivým členem, nezavdám nikdy příčinu k roztržce, raději ustoupím, než aby mou neústupností klub utrpěl újmu, činnost klubu nebude na závadu ve vykonávání mých školních a domácích povinností, budu cvičit a otužovat své tělo a rozšiřovat své vědomosti, abych se stal dokonalým občanem". Je vskutku pozoruhodné, jak je obsah klubového slibu stále aktuální a jak dokazuje, že Foglarovým úmyslem nebylo tříštit a vyvolávat "konkurenci" renomovaným sdružením-organizacím dětí a mládeže, ale umožnit dobrovolné sebevýchovné sdružování vrstevníků bez obvyklé organizační hierarchie. Myslím si, že tato idea byla a je zcela ojedinělá a nedoceněná. (vsuvka Pegas). Vydávání nadstranicky-občansky pojatého časopisu Vpřed bylo v roce 1948 ukončeno.

Poté Jaroslav Foglar působil, pod dohledem tehdejší StB, jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů. Ani tehdy nepřestal psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevila knížka Tajemná Řásnovka. V ostravském kulturním zpravodaji začaly vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem. V sedmdesátých letech min. století se spisovatel věnoval převážně práci s oddílem, publikoval pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.

Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. V té době J. F. spolupracoval s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.

Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 se J. Foglarově znovu, v jeho životě potřetí (!), plně otevřela cesta k čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydal stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). 18. listopadu 1992 byl spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtěli okrást o peníze - Jaroslav Foglar se jim ubránil a přivolal pomoc. Od jara 1995 byl Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjížděl na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera uspořádalo Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů. K velké lítosti J. Foglara byl na ní odcizen jeho mimořádně historicky cenný zápisník. Vyšlo jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se J. Foglar objevil v televizi NOVA v reportáži Stanislava Motla ze setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. V listopadu téhož roku vyšlo v nakladatelství Olympia 1. kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy. 23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Nedožil se tak řady významných výstav a dalších upomínkových počinů ke stému výročí jeho narození, pořádaných na mnoha místech republiky v roce 2007.
O vztazích smyslu Foglarových Čtenářských klubů a klubů iniciovaných osobnostmi, sdruženými kolem Jana Šimáně-Galéna, byly v této rubrice OSOBNOSTI BŘEZOVÉHO LÍSTKU uveřejněny údaje již dříve. Výše uvedený text cituje vybrané pasáže ze statě o Jaroslavu Foglarovi z internetové Wikipedie a z publikace Čtenářské kluby Jaroslava Foglara od Zdeňka Pírka. Mnoho podrobnějších údajů o J. Foglarově poskytují např. www.spjf.cz.

Rudolf Kašpar-Pegas, 10. února 2008