Březový lístek

Až do prvního rozpuštění Junáka, které nařídili nacističtí okupanti v roce 1940, prožíval skautské dění v hronovském oddíle. Po prvním obnovení Junáka v roce 1945 se stal rádcem družiny Kamzíků. V roce 1948 byl v hronovském středisku již tajemníkem a pokladníkem.

Po druhé likvidaci Junáka, tentokrát uskutečněné komunisty ovládanými státními orgány, vstoupil až roku 1956 jako řadový člen do turistického oddílu a později se stal členem jeho výboru. V roce 1960 přijal výzvu předsedy oddílu turistiky, aby vychovával děti k lásce k přírodě a využil k tomu své skautské zkušenosti. V té době se již dobře znal s Jiřím Šimáně-Šípem, který v roce 1962 začal vytvářet tzv. mikrokolektivy nejen ve svém okolí, ale i "na dálku" dopisováním. Kamzík naopak založil Turistický oddíl mládeže - TOM a o rok později byl zvolen předsedou okresního výboru turistiky mládeže.

V roce 1964 se na srazu v Dobříši seznámil s Janem Šimáně - Galénem (tehdy redaktorem proslulého časopisu ABC) a navázal s ním osobní přátelství. Spolu se Šípem pak v druhé polovině 60. let začali připravovat půdu pro udělování nově vzniklých odznaků Březový lístek. Až do znovuobnovení Junáka jezdil s oddílem TOM na putovní tábory a vedl tábory letní. V osmašedesátém roce se vrátil ke skautům, opět do role hospodáře znovu obnoveného střediska v Hronově. Po druhé komunistické likvidaci Junáka v roce 1970 byli Kamzík se Šípem vyslýcháni StB. V roce 1975 byl Šíp nalezen mrtev v cihelně ve Chvalkovicích-Miskolezích, kde pracoval jako topič. Jelikož se nekonala pitva a měl ránu na spánku, lze se důvodně obávat, že byl jako tehdejšímu režimu nepohodlný odstraněn. Jeho smrt nebyla nikdy spolehlivě objasněna.

Po Šípově smrti převzal Kamzík seznamy jeho Pyramidy nositelů Březových lístků a opět se spojil s Galénem. V dalších letech pak udělil BL mnoha těm, kteří ve skautském duchu púsobili v jiných, tehdy režimem povolených organizacích. Navštěvoval vyznavače skautingu z dalších měst a získával je pro myšlenky BL. Šířil také zprávy o skautech v exilu a v zahraničí a usilovně udržoval junácké ideály v povědomí a s nadějemi.

Od roku 1980 se zapojil i do Československého svazu ochránců přírody a získával pro hnutí BL rovněž oddíly z Moravy. Po Šípově skonu stačil sám udělit 236 odznaků BL, od zelených po šedé, vede si vzornou evidenci "svých" nositelů. Po poslední obnově Junáka v roce 1990 byl zvolen místopředsedou jeho Okresní rady v Náchodě, dál pracuje ve středisku Hronov a pečuje o Junáckou vyhlídku v Broumovských stěnách. Svou dosavadní bohatou činnost obohatil v roce 1977 vydáním 150stránkové Kroniky hronovského skautingu se spoustou dobových fotografií. U příležitosti jeho 80. narozenin mu byl udělen, a to zcela zaslouženě, nejvyšší - Zlatý stupeň březového lístku. Ze srdce mu přejeme, aby ještě dlouhá léta byl pro nás všechny živoucím příkladem obětavosti a píle, věnovaných dětem a mládeži.

Zbyněk Jiroušek-Jerry