publikováno 16. března 2010
"Přezdívku Červánek jsem získal v roce 1966. Bylo to na srazu čtenářských klubů u zatopeného lomu Modrá voda za obcí Záhorovice . V sobotní večer pozvolna čtyři palivci zapálili fakulemi slavnostní hra-nici. Oheň vzplál. Dozněla píseň Červená se line záře ……….Sdělil jsem: Považuji slavnostní táborový oheň za zapálený. Nikdo si však nesedal. Ze tmy vystoupila Anička Vavřičková - Anka z Lipova a Zde-něk Basovník - Sane z Nedakonic. V ruce měli velikou březovou kůru a četli z ní: Jožko, udělujeme Ti trampskou přezdívku Červánek. Budeme Ti říkat Červánku, protože se na nás všechny stále usmíváš a za ranních červánku s námi vítáš vycházející slunce. Převzal jsem březovou kůru s uvedeným textem asi z 80 podpisy účastníků srazu na Modré vodě u zatopeného lomu.. Přezdívku Červánek tak používám již 44 let", říká sám Josef Chvíla.
Jožka, neboli Červánek se narodil 30.03.1946. ve Lhotce u Hradčovic v tehdejším okrese Uherský Brod (nyní Uherské Hradiště).
Už od mládí se chtěl věnovat ochraně přírody a tak se mu v roce 1961 podařilo založit osmou Hlídku Ochrany Přírody - HOP při redakci časopisu ABC. A byl v tom dobrý… Od tohoto roku se datuje jeho spolupráce s tehdejším šéfredaktorem časopisu ABC Janem Šimáněm - Galénem. A stal šiřitelem Březo-vých lístků, Žlutých kvítků a jedním ze signatářů výzvy Slunce všem bez rozdílu z roku 1968.
Dlouhou dobu zabezpečoval výrobu BL a ŽK a byl jejich distributorem pro celou ČSSR. Mnoho let je také správcem Ždánické pyramidy, která má více jak 600 nositelů BL. On sám je nositelem 10. bronzové-ho odznaku již od roku 1990.
V roce 1971 byl ustanoven vedoucím Pionýrské skupiny ve Ždánicích, která později získala na základě svolení maminky partyzána Jiřího Jirovského toto jméno. (Jiří Jirovský byl spojkou od partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova k odloučenému oddílu Olga, který působil ve Ždánickém lese a byl raněn při přepadu hájenky u Zlatého Jelena a poté na místě umučen německým jagdkomandem z Žarošic).
V roce 1971 ve městě spoluzakládal Český svaz ochránců přírody - ČSOP. Ředitelem Místního domu pionýrů a mládeže (MDPM ), dnes Domu dětí a mládeže - DDM se stal od 01.09.1973. (v této funkci působí dodnes). Už od svého příchodu do Ždánic se dokázal obklopovat schopnými a spolehlivými spolu-pracovníky a začal organizovat: první tábory (u studánky Bezdýnky), soutěže v ochraně přírody Zlatý list, při DDM vzniknul první kroužek výpočetní techniky na okrese (a možná i jeden z prvních na jižní Moravě - tato historická výpočetní technika je dnes umístněna ve Ždánickém muzeu, s kterým spolupracoval a spolupracuje), spolupořádal s místní lidovou hvězdárnou astronomická praktika, tábory mladých astro-nomů atd, atd, atd. Jožka o těchto věcech nerad mluví, říká, že se nechce chlubit.
Sám roky vedl přírodovědný oddíl Lípa, který po letech předal svému synu Martinovi, dcera Barča byla instruktorkou. Při DDM byly svého času i dvě trampské osady z řad vedoucích a instruktorů. Ve spolupráci s městem a továrnami Nářadí a Šroubárny byla 01.12.1988. zakoupena Haluzická hájenka a 01.05.1989 i přilehlé pozemky. A začal se budovat táborový areál zvaný Haluzická hájenka, naše HaHá. Zde za stravu a ubytování desítky, ba stovky lidí (nejen z Hodonínského okresu) odpracovaly tisíce a de-setitisíce brigádnických hodin, aby byl vybudován areál, který je chloubou nejen Ždánic. Roky se v jejím areálu kromě škol v přírodě, školních výletů a táborů konají krajská a také národní kola Indiánské stezky, setkání oddílů a další a další akce okresního, krajského a celostátního významu. To samé na vlastním DDM.
V podstatě se dá říct: "Jožka Chvíla - Červánek se zasloužil o děti a mládež nejen ze Ždánic a okolí" říká jeden z jeho blízkých následníků a spolupracovníků Petr Vyky Vykoukal (6) ze Ždánic
Ale nechme samotného Červáka, ať dále vypráví…
29. května 1961 jsem založil Hlídku ochrany přírody - 08 ( HOP - 08) - Čtenářský klub , který řídila redakce časopisu ABC, našim stovkařem byl Ing. Břetislav Koč.
Když mně bylo 18 let svěřil mně Jenda Šimaně - Galén vedení stovky čtenářských klubů, hlídek ochrany přírody, při redakci časopisu ABC. Abych měl blíže k těmto čtenářským klubům, požádal jsem redakci, aby do mé stovky řadili jen kluby z Jižní Moravy. Tak vznikla 10. stovka HOP , Jihomoravská, Jitřní stovka. Jitřní název vznikl později. Je odvozen od toho, že při srazech čtenářských klubů jsme s dobrovolníky za tmy, před úsvitem, vycházeli na nejvyšší horu v blízkém okolí vítat vycházející sluníčko.
Později Galén přešel do Státního nakladatelství dětské knihy - SNDK, kde organizoval literární kluby - Čtenářské kluby. Tehdy jsem přijal jeho nabídku být stovkařem pro Čtenářské kluby SNDK.
V roce 1967 - 1968 byl Galén pověřen vybudováním a řízením redakce časopisu Skaut - Junák. Úkol splnil a mne pozval opět ke spolupráci ve funkci stovkaře. Nabídku jsem opět přijal a vedl stovku čtenář-ských klubů při redakci Časopisu Skaut - Junák. Když doba pokročila a my jsme cítili, že redakce časo-pisu Skaut - Junák na Biskupcově ulici 73/B bude zrušena, navštívil mne, v malé vesničce, ve Lhotce na uherskobrodsku Galén v doprovodu dvou činovníků mikrokolektivního hnutí. Domluvili jsme se, že v naší zapadlé vesničce Lhotce ukryji archiv redakce časopisu Skaut Junák. I stalo se tak. I v našich řadách však máme lidi dobré, různé a pak ještě lidi jiné. Tímto se stalo, že STB se o tomto úkrytu dozvěděla a archiv redakce časopisu Skaut Junák byl vybrán a nevratně odvezený spolu i s množstvím BL a ŽK. Následně se Galén dostal na 2 roky do vězení za to, že nesklonil hlavu před tehdejší okupací ČSSR.
Galén je člověk nezlomný. V roce 1990, kdy se stal šéfredaktorem časopisu Mladý hlasatel byl jsem znovu přizván ke spolupráci jako stovkař pro čtenářské kluby z jižní Moravy. Pozvání jsem opět přijal a byl stovkařem až do ukončení činnosti redakce tohoto časopisu.
Deset let jsem vedl okresní štáb Mladých průzkumníků přírody (MPP), který jsem založil při Okresním domu pionýrů a mládeže v Uh. Hradišti. Tento štáb jsem vytvořil po návratu z I. Celostátního setkání mladých ochránců přírody a ovocnářů konaného v Seči u Chrudimi v roce 1962.Tehdy mne redakce ča-sopisu ABC vybrala, abych zastupoval okres Uh. Hradiště, neb z každého okresu ČSSR byl jen jeden zástupce.
Po přestěhování na okres Hodonín jsem 1.března 1971 nastoupil do Ždánic jako skupinový vedoucí pionýrů. Během 18 měsíců se nám podařilo vytvořit podmínky pro vznik Místního domu pionýrů a mlá-deže ve Ždánicích. Dne 1. září 1973 jsem byl jmenován do funkce ředitele tohoto zařízení a dnes jsem v této funkci již 38. rok.
V létech 1971 - 1988 po dobu 18 let jsme měli tábory u studánky Bezdýnky ve Ždánickém lese. Myli jsme se ve vodě vytékající ze studénky. Vařili si na sporáku, který jsme si vždy na počátku tábora vyzdili a kuchařky byly před sluncem i deštěm kryty stanovou celtou. V roce 1988 se nám podařilo zakoupit Ha-luzickou hájenku. K ní jsme přistavěli 15 chatek, letní jídelnu, zimní jídelnu, sklad prádla, čističku od-padních vod a bazén 25 x 10 m s přilehlým brouzdalištěm. Chlévy pro prasata a krávy jsme přebudovali na sociální zařízení. Z půdních prostorů hájenky jsme vybudovali útulné pokojíky. Náš tým cca 150 - 200 spolupracovníků každoročně na budování a obnově této táborové základny odpracovává více jak 6.000 hodin zdarma. Posledních 20 let v areálu Haluzické hájenky každoročně připravujeme a zabezpečujeme pobyt v 7 táborových turnusech pro 560 dětí. Na školních výletech v měsíci květnu a červnu se každoroč-ně vystřídá více jak 2.000 žáků MŠ, ZŠ a středních škol.
Za 40 let mého působení ve Ždánicích jsem vedl více jak stovku táborových turnusů ve formě stálého tábora, 9 hvězdicových turnusů, 3 putovní tábory, 8 vodáckých táborů, 3 cyklistické tábory a 4 tábory v zahraničí, v Polsku. Po ukončení Osmileté střední školy jsem absolvoval řadu zemědělských a pomocných dělnických pro-fesí. Po vojně jsem při zaměstnání vystudoval Střední zemědělskou školu ve Šlapanicích a následně pe-dagogickou fakultu UP v Olomouci, rovněž při zaměstnání.
S Březovým lístkem jsem se setkal, když mně stovkaři v roce 1967 byl na týdenním semináři v Seči u Chrudimi udělen 1. BL. Tomuto týdennímu semináři velel Jenda Šimaně - Galén. Po návratu ze základní vojenské služby jsem dlouhá léta zabezpečoval výrobu BL a byl distributorem BL a ŽK pro celou ČSSR.
Ocenění mé práce. Uvedu některá. Nejvýznamnější je snad to, že letos na tábory pojedou se mnou někteří táborníci již 40. rokem. Vážím si i vyznamenání z roku 1989, kdy jsem z rukou ministryně školství převzal titul a odznak Vzorný učitel. Nejvýznamnějším oceněním mé práce je však 10. bronzový Březový lístek, který mně byl udělený před 20 léty v roce 1990. Největším bohatstvím našeho kolegia je tým více jak 200 spolupracovníků, kteří vedle mne vyrostli za 40 let mé práce ve Ždánicích. Jsou to většinou odchovanci našich aktivit: Oddílů, kroužků, srazů a táborů a pomáhají nám zabezpečovat rozsáhlou činnost Domu dětí a mládeže ve Ždánicích.¨
P.S. - Mám 6 letého vnuka Martinka v první třídě. Zná můj obrázkový podpis Červánka. Minulý týden mně přinesl můj obrázkový podpis a ve sluníčku byla číslice 2. I ptám se, co to je? A vnouče mně odpovídá: Dědo, Ty jsi Červánek a já chci být Červánek číslo dvě. Ano, jak se do lesa volá, tak se z háje ozývá. Podělil jsem se i s Vámi o moji velikou radost!
Srazy. Dovednosti jak připravit a vést třídenní víkendové srazy jsem si osvojil přímou účastí na srazech v Koňském dole Jakartovice a u Bítovského mlýna v polovině šedesátých let 20. století od Karla Líby a Břetislava Boháče.
Indiánská stezka. Indiánská stezka je postupová soutěž ze znalosti přírody, o ochraně přírody a ochra-ně kulturních památek. 15 let jsem v čele činovníků krajských přeborů této soutěže. Dvakrát jsem s týmem třiceti spolupracovníků připravil a řídil i národní finále Indiánské stezky.
Podle Vykyho a Samotného Červánka pouze zkomponoval dohromady Jerry
