publikováno 4. září 2007
(* 23. 7. 1941 v Čáslavi)
se činnostem s dětmi a mládeží nepřetržitě věnuje od svého mládí, od začátku 70. let minulého století vedla turistický oddíl. Miroslava spolupracovala s tehdy zakládanými Dívčími /čtenářskými/ kluby a tzv. Raketovou posádkou SÍRIUS Nulté stovky z Krnova. Na jaře roku 1968 již jako ředitelka Městské knihovny ve Studénce začala rozvíjet činnost Čtenářských klubů časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců ve spolupráci s redaktorem Janem Šimáněm-Galénem. Po srazu klubů ABC na Bítovském mlýně se počet těchto klubů zvýšil na 53.
Počátkem srpna 1968 absolvovala se svým nejaktivnějším klubem ČERNÍ BOBŘÍCI Lesní tábornickou školu v Pochni u Široké Nivy. Podle názvu klubu jí tam byla přiznána přezdívka Černá bobřice, později zkrácená na Bobřici. Dnes Bobřice vzpomíná, že nejmladšími účastníky této Lesní školy byly její dcerky Martina a Ivana, nejstaršími pak - tehdy nejaktivnější členové Hnutí BL - Galén, Břéťa, Paragraf, Červánek, Rosťa, Bílý Los a další.
V Pochni, kde jí byl udělen 2. stupeň březového lístku, vzniklo - stále Bobřicí dodržované heslo - "Dokud ze mne život nevyprchá, budu usilovat o krásu bytí a o přátelství rozrůzněných." V roce 1969, po přestěhování do Krnova, jí nastalo velmi krásné období intenzivní práce s dětmi a mládeží v místním DDM i při vedení literárního a divadelního klubu a turistického oddílu Sírius. Bobřice "byla při tom", když krnovské Dívčí kluby získaly několikrát prvenství v jejich celonárodní soutěži. Zasloužila se také o to, že krnovský DDM organizoval mnoho "vyšších" akcí včetně celostátních srazů a soutěží. Např. 14.-16. 11. 1980 se konala opět v Pochni VVZ (Vrcholná výměna zkušeností), další pak 2x v Krnově (1990 a 1992) se čtyřmi sty účastníků. Její setkání oddílů i klubů se konalo několikrát do roka a vždy pod jiným názvem: Dobývání Komburku, Dobývání Tróji. Dobývání Antarktidy, Co Sibyla nezažila, Cesta světla, Stínadla, Velikonoce, Silvestr pestr, Pra-hry, Žebřík či Cesta kolem světa. Jak Bobřice podotýká, seznam dalších jí organizovaných malých i větších akcí by jistě zabral více stránek. Pracovala také jako guvernérka /stovkařka/ čtenářských klubů ABC, koordinátorka dění v družinách v Krnově a okolí, jako vedoucí oddělení a později jako ředitelka DDM v Krnově. Byla viceprezidentkou Galénovy nadace a Duhy - sdružení dětí a mládeže pro volný čas, dále statutárním zástupcem Duhy Viktoria a Vega.
"Klobouk dolů" také před tímto faktem: Připravila a vedla víc jak 40 táborů dětí a mládeže, z toho 10 putovních. "Zlatým písmem" se zapsala do historie Březových lístků mimo jiné tím, že menší město Krnov se svými 45 evidovanými nositeli BL zaujímá (22. 8. 2007) v ČR 17. místo.
Výrazné rozšiřování Bobřičiny působnosti - od místních společenství k oblastnímu, krajskému a celostátnímu vlivu - se zákonitě projevilo zaslouženým zvyšováním stupňů jejích Březových lístků. Dokládá to tato číselná řada letopočtů/stupňů: 1970/3 - 1975/4 - 1977/5 - 1980/7 - 1990/10 - 1994/11 - 1999/12. Před rokem 1989 také obdržela Zlatou medaili za výchovu dětí a mládeže. Bobřice se netají tím, že nejvíce si ale váží Zlatého březového lístku.
Na otázku co se jí na Hnutí Březový lístek tak líbí, proč je v něm tak příkladně aktivní, kuse odpovídá: "Líbí se mi všechno to, co těm ostatním, kteří se jeho ideály nadosmrti nakazili."
Plány a nápady pro její další práci ve prospěch dětí a mládeže Bobřici rozhodně nechybí. Po svém odchodu do důchodu (v roce 1997) musí ale dávat přednost tomu, co zvládne sama - nadšenců pro takovou činnost jaksi ubývá. Z toho se také odvíjí obsah toho, co Bobřice přeje Hnutí Březový lístek do dalších let: Aby se rozvíjelo přirozenou, tedy spontánní cestou, aby se pro něj nacházelo hodně nadšenců-dobrovolníků a vedoucích. Dobrovolníků, kteří mají v srdci hlasy lesa, umí své duševní bohatství předávat těm, kteří na ně čekají, nadšených vedoucích, kteří chápou, umějí vyložit a učit v čem spočívá přátelství rozrůzněných.
Krnov/Praha 22. 8. 2007
