Březový lístek

* 1934
Pokud někomu vytane na mysli heslo "Skautem jednou, skautem navždy!", pak si může okamžitě vzpomenout právě na mimoňského Jiřího Řeháčka a jeho manželku Hanu, kteří toto krédo celoživotně naplňují. Jsou široko daleko známi pod svými přezdívkami Balú a Dobrá víla.

* 1958
Pozorný čtenář výše uvedeného titulku si jistě povšimne, že Jerry již patří mezi "padesátníky". Nutno ale říci, že na svůj věk vůbec nevypadá - stále zůstává čiperným mladým mužem. Namísto přesného data uvádí, že se narodil ve znamení Ryb, v měsíci Vran, v roce Psa, a že jeho stromem je lípa. Jako velká řada nositelů Březového lístku a propagátorů tohoto hnutí je skautem tělem i duší.

* 1922
"Světlo světa" spatřil v listopadu zmíněného roku a již na přelomu let 1929/30 začal "skautovat". Když mu bylo devět roků, zúčastnil se v roce 1931 v Praze prvního slovanského Jamboree. Setkal se tam s takovým osobnostmi, jakými byli např. J. B. Svojsík či Velen Fanderlík.

(* 17. 9. 1950)
Čím více osobností Březového lístku se čtenářům těchto internetových stránek pokoušíme charakterizovat, doložit, proč se stali nositelé jeho vysokých a nejvyšších stupňů, proč jsou ostatním příkladem, tím znatelněji se ukazuje, jak je sestavení informací o nich obtížné. A bez záruky, že výsledek je úplný a poutavý. Ten, kdo měl štěstí Břeťu poznat zblízka, vnímat jeho názory, ideály, předsevzetí a vytrvalost, pozorovat či být dokonce obohacován jeho činy, má právo dále otištěné řádky považovat za suchopárné. Prosíme proto všechny, kteří si tento článeček přečtou, aby si pod strohými údaji představili, co ve skutečnosti zachycují. Vždy šlo o zcela dobrovolné rozhodnutí věnovat svůj volný čas, své nápady a dovednosti okolí. Vždy šlo o těžko představitelné objemy hodin a dnů, za něž se nečeká hmotná odměna.
I Břetislav Boháč-Břeťa, jak se dočtete, byl ve svých zájmech podněcován také redakcemi (dnes již neexistujících) časopisů pro děti a mládež. Začal coby klubista ABC a brzo se z něho "vyklubal" rádce, instruktor, zástupce vedoucího atd. Břeťovy osobní vzpomínky na jeho první tábory, první zodpovědnost za stále obtížnější akce, zdařilé i opačné výsledky - pokud by byly například vyprávěny u táborového ohně - by byly jistě přitažlivější než následující data. Data o tom, co Břeťa postupně vykonal a vykonává. Kéž by se všichni dnes existující funkcionáři mohli opírat o takové zkušenosti, jaké Břeťa má.

(* 1. října 1924 v Praze)
Celý dosavadní život Jana Šimáně dokazuje, že patřil a patří do skupiny lidí s vyhraněnými a neměnícími se zájmy. Již od chlapeckých let se Jan zaměřil na nezištné organizování mimoškolních činností svých nejbližších vrstevníků, později i malých kolektivů dospělých, střídavě jako nadšenec-amatér či profesionál. Dokládá to následující stručný výčet stěžejních událostí Janova života.

(* 17. 11. 1924 v Jiřicích u Brandýsa nad Labem, + 28. 7. 2000 v Ostravě-Hrabové)
Rodiče Karel a Anna se dvěma hochy, Karlem a mladším Vladimírem, se přestěhovali někdy v letech 1932-1933 za prací do Ostravy. Bydleli v jejím centru na Brandlově ulici čp. 9 a při odchodu do důchodu si koupili malý domek na ulici Jezdiště čp. 10 v Ostravě-Hrabové. Tam se Karel odstěhoval s nimi. Po absolvování základní školy navštěvoval Karel v letech 1938 až 1941 v Moravské Ostravě tříletou Odbornou pokračovací školu pro pánské živnosti oděvnické, kterou ukončil s velmi dobrým prospěchem - vyučil se krejčím. V době 2. světové války neměl stálé zaměstnání, byl ale stále veden jako krejčí. V dubnu 1946 byl odveden a 1. 10. 1946 nastoupil v Levoči na Slovensku základní vojenskou službu. Po jejím ukončení 26. 9. 1948 se vrátil do Ostravy a pracoval na Koksovně generála Svobody jako pomocný dělník. V koksovně nepřetržitě pracoval až do odchodu do starobního důchodu v roce 1984, postupně ve funkcích pomocný dělník (1948-1963), vzorkař v laboratoři (1964-1968), požární preventista (1968-1984).